cesta k Everestu
...tibetské průsmyky a údolí
Tibetská údolí jsou velice malebná a kterékoliv z nich by bez problémů mohlo být prohlášené za legendární Shangri-la. Jezera jsou tyrkysově modrá, stáda jaků nekončí a vesnice jsou plné života. Ušpiněné děti běhají kolem nás a pokoušejí jestli jim nedáme nějaký drobák. Otec právě zapřáhl jednoho ze svých statných jaků a oře nevelké políčko. Jen sem tam projede nějaký ten džíp s turisty a zastaví v místní restauraci na polévku a pro pobavení místních.
Jednotlivá údolí jsou od sebe oddělená masivními hřebeny a jsou přístupná horskými průsmyky málokdy nižšími než 5000m. Díky tomu se v každém údolí vyvíjeli vlastní tradice a lidé v každém nosí trochu jiné oděvy. Průsmyky jsou vždy vyzdobeny zavěšenými vlaječkami s modlitbami a občas je někde vidět opuštěná bílá stúpa.
Jak je velice populární zvíře a také dobré. Jačí maso se vyskytuje v každém jídelníčku a obohacuje jinak chudou tibetskou kuchyni. Léto je zde krátké a vypěstovat dobrou úrodu je pořádná práce. To nakonec dokládá i v minulosti praktikovaný zvyk mnohomužství, kdy nejstarší syn si vybral manželku a sdílel ji i se všemi svými bratry. To proto, že země by neuživila více lidí a rozvětvené rodiny, které by za normální situace vznikaly, by trpěly nedostatkem potravy.





