St. Luis
...bývalé francouzské město na deltě řeky Senegal
)
První osídlení v Africe, které založili Francouzi jako hlavní město koloniální francouzské Afriky. Po dvou tisících kilometrech první místo co připomíná město evropského typu. Saint Luis leží na deltě řeky Senegal a centrum je umístěné na ostrově, který je celý veden na seznamu UNESCO. Koloniální architektura se zdobnými balkony a s nádherně pojednanými fasádami nebyly od jejich výstavby před sto lety vůbec pozměněny. A to doslova. Dokonce i běžné údržbářské práce se městu vyhýbají jako čert kříži a leckterý dům už stojí z posledních sil. Balkony jsou umlácené a čekají kdy se zřítí. Ve střechách díry jako vrata do stodoly. Od té doby, co Francouzi město opustili, nikdo se o domy nestará .
)
)
)
Kolem ostrova je osídlení na obou stranách řeky. Východní směřující do pevniny je výrazně větší a s ostrovem je spojeno 400m dlouhým ocelovým mostem, který byl zkonstruován Eiffelem a který má unikátní konstrukci umožňující jednomu článku otáčení a proplouvání velkých lodí. To je samozřejmě již minulost a most je dost rád, že vydrží nápor automobilismu a pěšímu používání, ocel zrezlá a chodník je v jedné půlce uzavřen. Západní část města směrem od centra je tvořena úzkým dlouhým jazykem tvořící poloostrov, který odděluje řeku v její deltě od oceánu. Zde bydlí především rybáři, kteří ve své čtvrti vytvářejí nejživější a nejbarevnější část města.
V minulosti centrum patřilo Francouzům a černoši obývali pobřežní čtvrti podél řeky, které jsou dodnes výrazně živější. V centru na ostrově je možné najít příjemný odpočinek a klid. Sem tam je informační cedule pro turisty u nějaké technické památky jako například u parního jeřábu. Řeka je obklopena barevnými pirogami, které alespoň trošku zakrývají odpadky. V Senegalu je totiž bohužel zvykem vynášet vše nepotřebné z domu do řeky nebo na pláž do moře.
)
)
)
Tabaski, svátek Abrahámovi oběti
Tabaski je berberské slovo a používá se v zemích západní Afriky pro název jednoho z nejvýznamějších islámských svátků - Eid al-Adha. Tabaski spočívá v několika částech. Hlavní záležitostí je obětování dobytka nejčastěji ovce jako připomenutí Abrahamovi oběti. Ten podle biblického příběhu i podle Koránu dostal za úkol obětovat svého syna bohu jako zkoušku své víry. Abraham vzal svého syna na bohem vybranou horu a chtěl boha poslechnou a syna obětovat. V tom bůh zasáhl a přikázal Abrahamovi, aby místo syna obětoval ovci, která se náhle objevila opodál a Abraham ve zkoušce obstál. Některé detaily tohoto příběhu se v Bibli a v Koránu liší, jádro je ale stejné. Na připomenutí tohoto příběhu se koná svátek Tabaski.
Zvykem je, že každý člen rodiny, který má pravidelné příjmy ze zaměstnání koupí ovci a doveze ji domů. Často se stává, že rodina musí obětovat dvě nebo více ovcí. Svátek se koná poslední den lunárního kalendáře a je zároveň oslavou nového roku. Těsně před svátky jsou ulice měst i vesnic zaplněny pastevci s dobytkem a každý se snaží koupit či prodat ovci nebo berana. Cena zvířat patřičně stoupá a kdo nechává koupi na poslední chvíli utratí několikanásobně víc než ten,kdo kupuje zvíře včas. Den před Tabaski si veze každý nakoupenou ovci domů k rodině. Ulice jsou již tak plné dobytka a další ovce přijíždějí na střechách aut a autobusů.
)
)
)
Zároveň vrcholí nákupní horečka a místní prodejci si přicházejí na své. Nejedná se o nakupování dárků, jak jsme zvyklí o vánocích ale o nákup nového co možná nejluxusnějšího oblečení pro všechny členy rodiny. Tedy v rámci možností. Ovce jsou obětovány nejčastěji, ale některé rodiny kupují spíš kozy a v jiných krajích se prý obětují i velbloudi. Večer před Tabaski není ve městě dům, před kterým by nebečela alespoň jedna ovce nebo koza. V tuto dobu se obvykle zvířata umyjí v řece nebo v moři.
)
)
V den Tabaski se každý obleče do svého nejlepšího oblečení a začne slavnost. Dvorek se pečlivě uklidí, zamete a vytře. Pak se přitáhne beran a velmi rychle a zkušeně jej pán domu nebo najatý řezník podřízne. Vykuchání a stažení z kůže je dílem hodiny či dvou, kdy otec se synem naporcují zvíře a ženy zatím připraví hranolky a cibulovou omáčku. Pak se peče maso, vše venku na ohni. Za chvilku již běhají nejmenší členové rodiny s prvními kousky masa a podává se slavnostní talíř. Všichni se najedí. Na závěr se podává velice silný čaj, který pomáhá grilované maso trávit.
Rodina samozřejmě nesní všechny poražené ovce na posezení. Většina masa se naloží a nechá zmrazit. Část by se měla věnovat chudým a část sousedům a příbuzným. A tak děti chodí po městě ve svých nejlepších šatech a nosí beraní hnáty jako dary sousedům. Po poledni běží v televizi velká modlitba, kterou vede sám prezident.
)
)
)