Chinguetti
...posvátné město uprostřed písků
)
)
Duny v ulicích, žádný asfalt, domy z kamení a písku a uprostřed dominantní vodojem s minaretem posvátné mešity. Chinguetti je ospalé město napůl zaváté v dunách pouštního písku s širokým vádí, které rozděluje starou a novou čtvrť a pod kterým teče podzemní řeka zásobující vláhou místní oázy.
)
Není to místní mešita ani krásný minaret, co vytváří auru tohoto místa. Chinguetti je sedmým nejsvatějším městem Islámu. Žebříček je sice nejistý, první čtyři místa samozřejmě zaujímá Mekka, Medina, Jeruzalém a Káhira, další možná Marrakesh, Baghdád nebo Damašek ale sedmé je zcela jistě Schinguetti, na tom se všichni shodnou. Alespoň všichni Mauritánci. Důvodem je vzdělanost uchovaná v místních knihovnách, která se sem dostala v dobách, kdy Chinguetti bylo bohaté město na křižovatce karavan putujících z Timbuktů do severních států Afriky. V té době zde studovalo mnoho lidí náboženství, poezii a exaktní vědy. Z této doby se dochovalo mnoho knihoven, které jsou a vždy byly střeženy jednotlivými rodinami, kterým patří. Každá knihovna je označena cedulí a uzavřena masivními dřevěnými dveřmi se zámkem na speciální středověký klíč. Dostat se dovnitř je možné, jen je potřeba najít někoho, kdo vás objedná a domluví s majitelem. U většiny knihoven to může být dost dlouhé čekání. Naštěstí jedna byla nedávno rekonstruována z fondů Evropské Unie a v ní je možné se den dopředu. Dostane se vám výklad o historii města, knihovny i o způsobech archivace.
)
)
)
)
Lidé s pískem nebojují, když obydlí mizí v zemi jednoduše přistaví metr nebo dva do výšky a vše je zase v pořádku.
)
)
Město původně stávalo pár kilometrů od dnešního Chinguetti, ale duny písku jej zasypávaly a tak bylo ve 13tém století přesunuto do dnešní staré čtvrti. Písek již opět klepe na dveře a původní úroveň ulic je již dávno hluboko pod dunami. Lidé s pískem nebojují a když jejich obydlí mizí v zemi prostě přistaví metr nebo dva do výšky a vše je zase v pořádku. Do některých domů pak musíte sestupovat několik metrů hluboko na úroveň původního založení. Schody jsou vysoké a velmi nepohodlné, protože takové písek nemá rád a nezasype je. Alespoň ne tak rychle, jak vesele tvrdí průvodce z knihovny. Říká se, že Chinguetti je město v horách. Alespoň jak si hory představují Mauritánci. Na první pohled se to jeví poněkud nepochopitelné, neboť na všechny strany od města je rovná poušť s písečnými dunami, ale když pojede člověk pár desítek či stovek kilometrů dál, zjistí, že Chinguetti je na jakési náhorní planině uprostřed pohoří, které nese jméno Adrar.
)
)
)
)
Kolem Chinguetti je několik oáz, kde v hloubce pod vyschlým vádí teče voda a roste pár palem a keřů. Zde pastevci pasou svůj dobytek včetně velbloudů, které jsou stále považováni za velké bohatství. V období dešťů, které přichází i do pohoří Adrar, se široké koryto naplní a obě poloviny města se oddělí a není cesty z jedné do druhé. V tuto dobu je vše zavřené a lidé ze staré čtvrti jsou odříznuti od světa. Veškeré úřady a obchody jsou totiž na druhé straně. Proto místní uvažují o stavbě mostu, který by takovým lapáliím zabránil. I když by plnil svoji funkci jen pár dní v roce a po zbytek by působil poněkud absurdně uprostřed vyprahlé krajiny, kde korytem vádí teče pouze písek ve větru.