Marakesh
...růžové město kejklířů
Další nádherná medína tentokrát z růžové hlíny, která je typická pro okolní krajinu pod Velkým Atlasem. Ulice nejsou příliš úzké ani strmé a tak v nich jezdí poměrně hodně aut a prodavači ze súků jsou poměrně zvyklí na přijíždějící turisty. Smlouvání tak aby obě strany odcházeli z obchůdku se skvělým pocitem je těžké. I tak se najdou dobré duše, které s vámi prohodí pár slov a se zájmem ukážou jak se zachází třeba s ručním/nožním soustruhem.
Velkou atrakcí a lákadlem města Marrákeš je náměstí Djemma El Fna. Zde se v pozdních odpoledních hodinách schází různí kejklíři, aby předváděli své umění za menší úplatu širší veřejnosti. A navíc se ze všech stran sjíždí mobilní stánky s občerstvením, které v části náměstí vytvoří večerní gurmánský ráj. Každodenní speciality jsou šneci v pepřovém nálevů (údajně moc dobré na trávení) a neskutečně sladká skořicová hmota, která se musí zapíjet speciálním nápojem, aby šla polknout
Kejklíři se obecně dělí na dvě skupiny. První pro místní populaci, předvádějící obvykle nějaké vtipné scénky doprovázené muzikou nebo akrobatickými prvky. Takovým účinkujícím ale málokterý zápaďan rozumí a tak jsou obstoupeni téměř výhradně Maročany. Druhá skupina je zaměřena na turisty a zde je možné si pochovat opici nebo hada a při troše nepozornosti se octnou uprostřed skupinky kober. Poplatky za tyto atrakce jsou úměrně vyšší a až nepříjemně vymáhávány. Kdo chce tedy užívat atmosféru a přitom nebýt obrán o všechny peníze, je nejlepší zasednout na čaj na střeše jedné nebo druhé restaurace a obdivovat fascinující mumraj a barvy pod vámi.



















