Praktické informace z Libanonu
...vlastní zkušenosti z cest
Víza
Vízum do Libanonu je v současnosti naprosto bezproblémová věc (teda
nevím jak pro ženy). Stačí si zajít na ambasádu, kde vám po vyplnění
formuláře a zaplacení částky cca 1200 Kč, vystaví do tří pracovní
dnů víza platná jeden měsíc od vstupu do země. Na hranicích se vízum
koupit pro Čechy nedalo. Při přechodu hranice nejblíže u Damašku
je šíleně velká bezcelní zóna, tak je dobrý s tím počítat už zezačátku
aby jste nemuseli v poledním žáru nabírat nejdražšího taxíka. Na libanonský
straně kolem některých hranic je ohromný množství vojáků a armádní
techniky včetně silničních zátaras a podobně. Taky jsme viděli řadu
zřejmě uprchlických táborů. (informace je z roku 2001)
Doprava
Nejlepší dopravou jsou asi zdejší luxusní a ne moc drahé autobusy.
Zkoušeli jsme i stopovat, ale dařilo se pouze v horách okolo
cedrových hájů, tam to šlo naprosto dokonale. Při pobřeží nám zastavovali
pouze taxikáři a když náhodou zastavil osobák tak se z něj nakonec
vyklubal taky taxík ale neznačený. Je proto obtížné rozeznat taxi
od normálního auta. Podle nás mají taxikáři žlutou poznávací značku,
kdyžto "normální" osobáci bílou. Ale viděli jsme i červené apod.,
takže nic není jisté.
Peníze
Měnou je Libanonská Libra (1500 LL = 1USD ). Kurs je dost nepříznivý
a tomu také odpovídají ceny. Nesetkali jsme se za těch pár dní v Libanonu
s menší mincí než je 250LL. Všechny pouliční ceny jsou zaokrouhlovány
na 500, 1000 nebo 1500 takže minimum co člověk utratí je obvykle 500LL
za co má tak akorát jeden chleba. Ceny za jídlo jsou asi jako u nás,
za hotel jsme dávali 4-7 USD, památky jsou dost drahé, ale studenti
mají poloviční ceny.
Bezpečnost
Kromě toho, že člověk na každém rohu narazí na rozbombardovaný domy
z nedávné občanské války, se může v Libanonu cítit poměrně bezpečně.
Libanon je v současné době okupován syrskou armádou, která je na každém
kroku a provádí časté kontroly. Lidi jsou docela normální, nepůsobili
nijak zle ani zvláště hodně, tedy alespoň ve městech, dále ve
vnitrozemí pak byli dokonale hodní a pohostinní (obzvláště v údolí
Bekaa, kde se nachází hodně křesťanských obcí). Mimo města jsme neměli
problémy nocovat na divoko, akorát trošku otravovala místní mládež.
(tato informace je z roku 2001)