Váránasí - ranní gháty

Kromě běžných ghátů jsou zde též gháty spalovací. V nich probíhají kremace nebožtíků a také zde panují přísnější pravidla ohledně turistiky a focení. Spalování je ohromný a složitý proces, protože dřevo je velmi drahé a musí se jím šetřit, ale zase se ho nesmí použít málo, aby tělo při kremaci nezapáchalo. Na ohromných vahách se odměřuje přesné množství dřeva potřebné na hranici. Ta se vystaví kolem nebožtíka a zapálí se oheň. Rodina se účastní do poslední chvíle. Popel se poté pošle do řeky.

Pět druhů lidí se nesmí spalovat. Jsou to sádhú, nebo-li svatí muži, protože ti už není potřeba očisťovat spalováním. Jsou to malé děti a těhotné ženy. Protože děti také ještě nemohou být zkažení. Jsou to lidé uštknutí kobrou, protože o nich se věří že nejsou mrtví. A jsou to lidé s leprou. Těla těchto lidí se po smrti pouštějí do Gangy nespálené.

Váránasí je plné svatých mužů, kteří zde čekají na svou smrt. Jsou zde pro ně speciální domy vystavěné podél ghátů, kde žijí pouze z toho, co vyžebrají od kolemjdoucích. A jsou zde podvodníci, kteří znepříjemňují život místním i  cizincům. Je zde tolik lidí toužících se vykoupat a očistit v řece, do které my se neodvážíme namočit ani prst. A oni se mydlí, kdo umí ten plave a někteří vodu i pijí. My je pozorujeme z malé dřevěné lodičky a spolu s dalšími plujeme za ranního úsvitu podél nekonečných davů lidí směřujících k očistné koupeli. Váránasí je místo s velmi silnou posvátnou atmosférou.