Váránasí

Váránasí, jedno z nejstarších kontinuálně osídlených měst světa, nejposvátnějších míst hinduismu, město chrámů a učení, město barev a života a hlavně město ghátů.

Po noci stráveném v indickém dopravním prostředku působí Váránasí jako z jiného světa. V centru nejsou žádná auta, silnice tu jsou tak úzké, že by prostě neprojeli. Mapa opět nefunguje, žádná není tak podrobná, aby zobrazovala každou cestičku. Místní nás dovádí do  vyhlídnutého hotelu na břehu Gangy. Hned víme, že zde zůstaneme za  každou cenu. A ta je nízká a výhled milionový. Na našem břehu řeky se táhnou několik kilometrů na obě strany starobylé gháty plné lidí, kteří se koupou, procházejí, zpívají a jezdí po lodích z jedné strany na druhou. Zvláštní. Na druhé straně totiž nic není, jenom pláž táhnoucí se až na horizont. Je krátce po úsvitu a život je zrovna v plném proudu. K nám nahoru se donáší výkřiky koupajících se dětí, jako z nějaké plovárny, které občas přehluší jinak uklidňující šum řeky a davů. Opičák kouká do našeho pokoje, ale nic pro něj nemáme a tak skáče dál až přeskočí ulici a hledá cestu do okna protějšího domu.