Do Dháky přijíždíme luxusním klimatizovaným autobusem, tedy věcí, kterou jsme v Indii marně hledali. Řidič nám domlouvá rikšu za rozumný peníz k našemu hotelu v centru. Dháka vyráží dech. Tentokrát doslova. Automobilů tu není příliš, většina lidí jezdí na kole nebo cyklorikšou. Přesto těch pár motorových vozidel je v takovém technickém stavu, že začadí křižovatku do takové míry, že při čekání na zelenou sotva lapáme po dechu. Během pár minut bolí hlava. V centru je to o mnoho lepší, většina vozidel jsou cyklorikši a ty nesmrdí. Ukazují se ale být hůře ovladatelné než motorová vozidla a přecházení je o dost obtížnější.

Ulice v centru jsou plné života. Procházíme a z našeho vyvýšeného horizontu pozorujeme nekonečné proudění lidí, vozidel, nosičů a všeho možného kolem. Je to tak intenzivní, že se to nedá usledovat. Po několika hodinách jsme úplně vyčerpaní intenzitou zážitků a musíme zpět na hotel dát si malý odpočinek.

Ulice jsou senzační, každé místo a každý člověk stojí za fotku. Odehrává se tu všechno a všechno se dělá ručně. Procházíme kolem zámečníků, kteří pilkou rozřezávají ohromné kusy železa, pak je soustruží, vrtají, svařují… Jinde se vyrábějí díly na kola, všude se něco staví, vedle truhlářské dílny, kameníci. Dostáváme se k tržišti u řeky. Řeku stále nevidíme, ale procházíme místní ovocné bazary.

Dháka posouvá hranice orientálního města na úplně jinou úroveň. Procházíme banánovou uličku, pak ananasovou, pak dýně, cibule, cokoliv vás napadne. Všude jsou ohromné sklady ovoce a všichni nás zvou dále abychom se podívali. Banány jsou kam oko dohlédne. Pár jich kupujeme, také lycci a plody palmýrových palem poněkud připomínající mozky. Samozřejmostí jsou Jackfruity. Pomalu zjišťujeme, že celé staré město je ohromný bazar. Kamkoliv se podíváme, tam se něco děje.

Místní cykloriši jsou pýchou jejich majitelů. Každý ji má senzačně vyzdobenou. Po delším hledání nacházíme dílny, kde se montují dohromady a zdobí. Kupujeme ozdobný malovaný plech jako suvenýr. Dáváme si čínsko bangladéšské jídlo a odpočíváme v hotelu při zvuku cinkání cyklorikš. Jezdí jich zde údajně 600 tisíc.