Vedle boční kaple je štíhlý kamenný sloup s válcem na vrcholu. Ten v minulosti sloužil k měření zemětřesení. Cely mnichů mají trávou zarostlé ploché střechy a jsou krásně vkomponovány do skalního útesu nad 600 metrů hlubokým kaňonovitým údolím s příjemnou říčkou na jeho dně.

Těsně u řeky je druhý klášter, opuštěný a zarostlý. Dostat k němu znamená prodřít se džunglí z trnitého křoví. Atmosféra je také jako vystřižená z pohádky o šípkové růžence. Uvnitř kláštera překvapí poměrně velký zachovalý kostel.

Kousek od kláštera při silnici vedoucí z Tatevu do Gorisu je tzv. Čertův most s minerálními prameny. Jedná se o přírodní přemostění kaňonu nad řekou, které podle legendy vzniklo zázrakem, když se lidé z vesnice chtěli zachránit před nepřáteli v tatevském klášteře, ale nemohli se dostat přes rozvodněnou řeku. Vzhledem k jevům, které vznik mostu doprovázeli, přiřkli lidé tento zázrak ďáblovi. U mostu se nachází několik pramenů minerální vody s přírodními jezírky a slouží jako oblíbené piknikové místo lidí z okolí.